Top 6 omylů o zbraňové legislativě a směrnici EU na její zpřísnění

Top 6 největších omylů o zbraňové legislativě a směrnici EU na její zpřísnění aneb co nám politici podsouvají.

V následujících řádcích bych se rád zaměřil na problematiku, jež je mi velmi blízká protože je úzce spojená s mým celoživotním koníčkem – zbraněmi, střelbou, sběratelství, vojenskou historií.

Každý už jistě zaznamenal, že se po sérii útoků v západní Evropě, především ve Francii Evropská Komise (EK) rozhodla jednat. A jak už to u této instituce bývá, vzala to za nesprávný konec a ve výsledku trestá úplně někoho jiného. Zda je účelem trestat zákonadbalé držitele zbraní nebo jde o prostý omyl pramenící z neznalosti problematiky nechme stranou. Podstatné je to, že v ČR máme, a to je potřeba zdůraznit, naprosto perfektně fungující legislativu v této oblasti. A vzhledem k tomu, jaké paskvily se v našem právním řádu často nacházejí by bylo absolutně nesmyslné si nechat tento systém podkopat ze strany EU, jejíž pravidla v této oblasti jsou nejenže nefunkční ale přímo diskriminační a v podstatě ignorující základní hodnoty svobody jako takové.

Jsme nyní ve svízelné situaci, protože má nad námi EU jistou výhodu a to v tom smyslu, že ČR je jakýmsi ostrůvkem svobody spolu s několika málo dalšími zeměmi, většina ostatních zemí EU, včetně těch velkých hráčů, má zákony o zbraních postavené na jednoduché rovnici bezpečnost = stát a občan nemá jinou možnost než se na toto spolehnout. Nedávno schvalovaná směrnice, která má zpřísnit podmínky držení zbraní různých skupin držitelů, totiž neměla příliš problém projít. Ono, nakonec, často je to pouze o tom, že to, co dlouhodobě nemáte Vám asi tolik nechybí. A ani si neuvědomujete, že by se Vám to mohlo vlastně velmi hodit. Ale pokud Vám někdo chce sebrat právo, které jako občan máte, které nikoho neomezuje ani nepřináší žádná rizika, je to na pováženou. O to více, pokud se jedná o věc mající pozitivní dopad na bezpečnost země.

Situace je taková, že Poslanecká sněmovna výraznou většinou podpořila návrh několika svých kolegů zahrnout právo na ochranu státu se zbraní do naší ústavy. Vyhněme se nyní diskuzím na téma kdo měl reagovat dříve na snahy EU tuto směrnici prosadit, kdo pochybil předtím, a kdo ne a pojďme se podívat na situaci tak jak je. Nyní stojíme před hlasováním v Senátu, který může návrh buď podpořit a poslat jej tak na stůl k prezidentovi a nebo smést ze stolu. A právě tady se zastavíme a podíváme se na některé argumenty, které zaznívají z úst odpůrců této ústavní novely a které jsou dle mého soudu absolutně mimo. Zde jsou:

1. “Jedná se o populismus, předvolební tah...”  No, osobně by mne zajímalo, který návrh, jež má lidem přinést něco pozitivního by se nedal označit jako populismus? Zákaz kouření v hospodách, zjednodušení podmínek pro získání stavebního povolení, snížení daní v určité oblasti, to vše lze nazvat populismem. Ale o čem vlastně zákonodárci hlasují? O tom jestli je zákon v podstatě magnet na voliče či ne a nebo o tom, jestli je zákon prospěšný a potřebný či není? Protože pokud hlasují o tom prvním, měli by se sbalit a okamžitě opustit své kanceláře neboť zjevně nepochopili, proč tam jsou. Nebyli zvoleni proto, aby se rozhodovali na základě toho, co přinese více politických bodů jim nebo jejich straně. Jsou tam od toho aby rozhodovali dle toho, zdali daný návrh bude mít pozitivní či negativní dopad na obyvatele i stát jako celek. A o negativním dopadu se zde rozhodně mluvit nedá.
2. “Tento zákon je naprosto zbytečný “trucpodnik” vůči EU, směrnice přece neomezuje _ _ _ _ _ - doplňte vhodnou skupinu držitelů” - Není to tak, ba naopak, směrnice možná zatím omezuje pouze sportovní střelce mající pistole s kapacitou nad 20 ran, samonabíjecí pušky nad 10 ran, pušky se skládací ramenní opěrkou nebo předělané z vojenských plně automatických na samonabíjecí. Ale sám předseda EK Juncker řekl, že každé dva roky budou analyzovat dopady směrnice a přijímat zpřísnění pokud se jim bude zdát, že směrnice nefunguje jak má. A netají se tím, že se mu nelíbí nedostatečná tvrdost směrnice. To je zcela jasný signál, že za dva roky dojde i na ty, kteří by tentokrát unikli bez omezení. Typická salámová metoda. A vůbec, proč by směrnice měla některé střelce omezovat? Když oni nic neprovedli a oni ani jejich zbraně nepředstavují hrozbu?
3. “Lidé si stěžují zbytečně. Nač někdo potřebuje vojenskou zbraň, se skládací pažbou či velkokapacitním zásobník?” Ano, jistě, to je nestandardní, takže to občan nepotřebuje. Podívejte se nakonec zpátky na fotografie z dob totality. Podívejte se např. jakými auty jste jezdili? Škodovka, Škodovka, Trabant, Wartburg, Škodovka... Však lidem stačí standard, ne? Chtěli bychom to zpátky? V žádném případě! Pokud někdo má rád stará auta s nenasytnými osmiválci, nebo chce i v zimě jezdit v kabrioletu, nač mu to zakazovat? Je to přece jeho věc. Má-li na to dostatek prostředků a chuť, nikoho tím neomezuje, tak proč ne? Vztaženo na zbraně, je spousta lidí, co mají rádi vojenské kousky s jistou patinou, historií, případně se jim prostě líbí onen démonizovaný Kalašnikov nebo AR-15 a tak si je chtějí pořídit. Kdo a proč by jim to měl zakazovat pokud se zbraněmi budou zacházet v souladu s podmínkami našeho právního řádu?
4. “Ústavní zákon na směrnici nic nezmění...” - Nerozumím. Je tedy lepší nedělat nic a čekat jak se to vyvine? Je přeci potřeba podniknout všechny možné kroky abychom se povinnosti implementace tohoto paskvilu vyhnuli. Ano, můžeme proti směrnici protestovat u Soudního dvora EU ale v situaci v jaké jsme je škoda každé rány která padne vedle. Nebo nepadne vůbec.
5. “Tento návrh nás posune blíž Rusku/udělá z nás Divoký Západ, lidé se budou střílet na potkání na ulici...” To je snad nejhloupější argument a ten, kdo jej vysloví, by se měl hlasování rovnou zdržet, neb evidentně strávil příliš času na sluníčku a způsobil si úžeh. Ústavní zákon se snaží pouze ZACHOVAT stávající stav věcí, nikoliv je jakkoliv měnit. Jinými slovy podmínky získání, držení a použití zbraní budou pořád stejné. Jde pouze o to, obhájit je ve stávající formě a nedostat se do situace v které je Velká Británie, kde i obyčejný skaut se zavírací rybičkou nebo slavný McGyver by byli kriminalizování za držbu nožíku neodpovídajících parametrů.                                  
6. “Zbraně mezi lidmi jsou zbytečné. Žádný teroristický útok v Evropě nebyl legální zbraní zastaven.” Tento názor mě štve asi nejvíc. Ten kdo jej vyslovuje buď trpí naprostým nedostatkem faktů a nebo vedomě zkresluje fakta a defakto lže. Problém totiž je, že v žádné ze zemí EU, kde se stal nějaký útok není možné střelnou zbraň k obraně sebe a svého okolí držet. Ať se již bavíme o Velké Británii, Francii, Belgii, či Německu.V těchto zemích jsou zbraně záměrně tabuizovány a ti, kdož vlastní nějaké sportovní malorážky, lovecké brokovnice či sportovní pistole by nemohli zasáhnout neboť jejich zbraně by v daný okamžik stejně byly zamčené doma v trezoru. Jinými slovy, to, že zatím žádný z teroristických útoků nebyl odvrácen legální zbraní je logické – ani nemohl, když je zakázáno zbraň v těchto zemích pro svou obranu nosit. Ba naopak, kdyby někdo přecijen zasáhl, porušil by zákon protože by to znamenalo, že má u sebe zbraň nelegálně. A napadlo někoho, co by se stalo, kdyby někdo v kavárně v Paříži, která byla terčem útoku v listopadu 2015 měl u sebe zbraň a uměl ji použít? Nebo v případě útoku na Charlie Hebdo? Na košér obchod v Paříži? Už jen proto je potřeba směrnici odmítnout jako celek a ne ji se sklopenýma ušima přijmout a říct si “co už, přece nás zas tolik neomezuje...”. Směrnice jde zjevně úplně špatným směrem a tak s ní musí být i naloženo.

Pojďme si tedy přiznat pravdu. Teroristé, ač bychom o jejich inteligenci vzhledem k tomu, co dělají mohli pochybovat, nejsou úplně hloupí. Rozhodně pokud budou mít možnost volby nebudou útočit tam, kde lze očekávat, že na jejich střelbu někdo zareaguje střelbou a jejich útok tak zmaří. Pokud si mohou vybrat zemi, kde je občanu zakázáno se bránit se zbraní v ruce, rozhodně se nebudou o nic pokoušet tam, kde je mezi 10.5 miliony lidí 800 tisíc legálně držených zbraní a velké množství lidí s povolením skrytě je nosit a použít. Pokud tento způsob prevence kriminality a terorismu nechtějí některé země EU použít, nutit je nebudeme, ale stejnětak nemají právo zakazovat totéž nám. A už vůbec nemají právo tyto lidi jakkoliv omezovat!